KÁNĚ LESNÍ - Maiký

Je zamračeno a fouká vítr. Spolu se svými dvěma brášky a sestřičkou se k sobě choulíme na hnízdě. Máme pěkné hnízdo vystlané zelenými větvičkami a překrásný výhled z vysokého smrku. Mamka sedí vedle nás a upravuje si peříčka, určitě proto, aby se líbila taťkovi. Ten před chvílí odletěl, aby přinesl něco dobrého k snědku.

Máme rádi myšky a co jich spořádáme! Bříška máme pěkně plná, napapaní jsme pořád dosyta. To je panečku život.

Co se to děje? Chvíli jsem si zdřímnul, ale probudil mě silný vítr a déšť. Náš vysoký strom se kývá ze strany na stranu, za chvíli mi bude určitě špatně. Prásk! Prásk! Pomoc!

Padám dolů ze stromu a se mnou všichni ostatní sourozenci. Volám maminku a tatínka, ale nikdo z nich mi neodpovídá. Je mi zima, jsem mokrý, usínám únavou...

Probudil mě chlad, rodiče tu nejsou, všude ticho a klid. Kousek ode mě leží bráškové a sestřička, ale neodpovídají. Co jim je? Počkám až se vyspí.

Druhý den ležím a choulím se v mechu. Je mi stále větší a větší zima, mám veliký hlad. Bráškové a setřička pořád spí. Půjdu se podívat kousek dál, snad najdu někoho, kdo mi pomůže...

Dlouho jsem chodil a sháněl pomoc. V lese mě našel a zachránil jeden pán, u kterého teď žiju. Je na mě velmi hodný. Nevím, jestli bráškové a sestřička měli také tolik štěstí. Mamku ani tatínka jsem už neviděl, ale věřím, že se jednou zase společně shledáme.
 

Váš Maiký





Design a CMS dodalo: Reklamní agentura BigPoint a Webové studio DIFFERENT INTERACTIVE © 2010
Web byl zobrazen návštěvníkům.