POŠTOLKA OBECNÁ (KATYNKA)

Dneska je ale krásný den, sluníčko hřeje, mamka je vedle mě a taťka letěl pro nějakou dobrotu. Bráška se sestřičkami se ke mně tulí, není nic krásnějšího na světě ...

Přilétl tatínek a přinesl papání - myšku. Všichni moji sourozenci ji chtějí, jeden přes druhého se na ni sápou. Strkají se, tlačí se...Ale co to? Vystrčili mě z hnízda, darebáci! Nevadí, nožičky mi už slouží, tak se aspoň projdu po naší velké střeše.

Je odtud krásný výhled na město Jihlavu. Dole pode mnou se to hemží lidmi, jezdí tam i auta. A co je tohle? To ještě neznám. Takový otvor, jeskyňka. Co kdybych se mamince a tatínkovi schoval? To je nápad! Zahraju si s nimi na schovávanou. Vlezu tam a počkám. Au, au, kam to padám, co se to děje? Je tu tma, ticho a taky zima, sluníčko sem nesvítí.

Nevím, jak dlouho jsem tady. Chci se vrátit zpátky, ale nejde to. Čekám, ale ikdo mě nehledá. Bolí mě křidélka, nožičky i bříško. Křičím co to jde, volám a volám, snad mě někdo tu někdo objeví.

Slyším nepříjemný zvuk, vidím světlo, co to ke mně leze? Není to snad had? Něco mě chytá. Rozpoznávám člověka. Drží mě v ruce a prohlíží si mě. I já si ho prohlížím, je zvláštní, ještě mu totiž nenarostlo peří, akorát pod hlavou má narostlý mech.

Po chvíli se dozvídám, že jsem byla uvězněna v okapu. Nasedáme spolu do auta, já se choulím v papírové krabici a pomalu dávám sbohem městu Jihlava. Začínám poznávat nový život, kamarády, čeká mě učení a spousta zajímavých setkání.

Vaše Katynka





Design a CMS dodalo: Reklamní agentura BigPoint a Webové studio DIFFERENT INTERACTIVE © 2010
Web byl zobrazen návštěvníkům.